Vodácké články

Pádlo je vodákův skoro nejlepší kámoš, proto ho na vodě nepouští z ruky a v kempu ho nespouští z očí. Pozor, pádlo není veslo. Jak už název napovídá, pádlo se používá k pádlování a veslo k veslování. Zásadní rozdíl mezi pádlem a veslem je ten, že pádlo není nijak připevněno k plavidlu a vodák ho drží jen ve svých rukou, zatímco veslo je během veslování připevněno k lodi. Veslař obvykle jede jakoby „pozadu“, zatímco vodák při pádlování na kanoi kouká ve směru jízdy.

Pro pádlování na kanoi platí několik jednoduchých pravidel. Pokud v kanoi sedí dva vodáci, pádluje každý na opačné straně, strany se zpravidla určují podle kormidelníka. Pokud byste pádlovali oba na stejné straně, kanoe se bude přetáčet a je tu vyšší riziko převrhnutí, neboli cvaknutí.

Raft je nafukovací plavidlo určené primárně na divokou vodu. Skládá se z několika základních částí - přední a zadní paluba, boční válce, příčné vzpěry/válce a podlaha. Každá z částí lze nafouknout samostatně, což zabraňuje úplnému vyfouknutí raftu v případě poškození jedné z částí. Rafty jsou obvykle také vybaveny úchyty pro chodidla a obvodovým lanem.

Rafty jsou nejčastěji 4 – 6 místná nafukovací plavidla určena primárně pro divokou vodu. Dnes ale rafty vídáme i na klidných řekách turistického, mnohdy až rybníkového charakteru. Tím se rozhodně nechci dotknout Sázavy. O raftech se říká, že jsou vhodným typem plavidla pro začátečníky. Taky že jsou pohodlné a vlastně se nedají převrátit. A taky že to na raftu zvládne každý… No a spoustu dalších možných i nemožných informací.

Rafty jsou nejčastěji pro 4 nebo 6 vodáků. Při pádlování na divoké vodě sedí v raftu tak, že na každé straně je stejný počet pádlerů, kteří sedí na bočních válcích a chodidla mají zapřená v popruhu, který je na podlaze. Zapření chodidla do popruhu umožní pádlerovi se opravdu natáhnout pro vodu, nevypadnout přitom z lodi a udělat pořádný záběr.

Jedu, jedu a najednou šutr no a už jsem tam. Je to hned, takové cvaknutí. Nastává pak situace, že kanoe je plná vody, bagáž v lepším případě pochytali kamarádi nebo kolemjedoucí lodě. Pádlo si samozřejmě drží každý vodák za každou cenu. Celí mokří stojíte po kolena ve vodě a teď co s tou lodí plnou vody?

Zastavení u břehu nebo na jiném požadovaném místě může být za jistých podmínek obtížnější, než se zdá. Obtíže může způsobit hlavně silný proud, kameny nebo větve a další. Čím silnější proud, tím musí být „parkování“ precizněji provedeno. Pokud se snažíte zastavit na úplném voleji, není vlastně čeho se bát a zvládne to snad úplně každý. Zastavujeme vždy špičkou proti proudu, loď tak lépe zastaví u břehu nebo pod překážkou.